Kterak přežíti v bombardéru

Na počátku svého spisku bych chtěl uvésti, že většina virtuálních bombardovacích pilotů se dopouští tří základních chyb:

Takže jak by se měl chovat nadějný mladý bombardér, aby jeho kariéra byla co nejdelší a nejzdárnější? Jako první si musí uvědomit, že když už do té kraksny leze, nejspíš chcípne. Bombardování je práce pro celé chlapy a koho před půl hodinou nasrala manželka, ať jde raději stíhat.
Nyní nastává chvíle, kdy je na čase pohrát si s různými hejblátky a štelovátky, pokud hodlám bombardovat jinak než střemhlav, nebo z výšky 50m. Tuto činnost zde nebudu popisovat, protože všichni ji mají v krvi a kdo ne, ať trénuje. Jen uvedu, že dle mého soudu je lepší si zaměřovač nastavit již na letišti a pak jen dodržovat výšku a rychlost, neboť nastavování za letu vede ke ztrátě koncentrace, snížení pozornosti, zkrátka něco jako telefonování za volantem.
Tato činnost se dá vhodně skloubit s nejdůležitější aktivitou bombardovacího pilota, kterou je shánění druhého bombardéru a stíhací podpory. Druhý bombardér je velmi důležitý, protože chránit dva bombry, to už je skoro tak zajímavé jako volný lov a velmi to vzpruží pokleslý smysl pro povinnost chlapců ve stíhačkách. Druhý bombardér je také vhodný pro svou schopnost se nikam neztrácet a zatímco vy neustále šikanujete stíhače jevící snahu se přinachomejtnout ku kdejaké bitce a vás nechat na pospas osudu, může v klidu vyhlížet cíl, upravovat trasu letu, čučet do mapy, každé tři sekundy hlásit polohu atp.
Pokud se někdo na TS přizná k ochotě vás doprovodit, nepropadejte nemístnému optimismu. On se nejspíš cestou někam zatoulá, a pokud se opravdu objeví, nebude mít munici případně bude čadit jako havanský doutník. Proto mu naprojektujte trasu letu někudy hodně stranou jakékoli letecké aktivity. Uvědomte si, že nyní jste velitel vy a nejste žádný ubohý prosebník, protože vy otáčíte mapu. Ideální stav jsou dva stíhači na bombardér. Čtyři na dva. Větší podporu už stejně seženete maximálně na speciálce. Startujte až když vidíte podporu nad letištěm. Na začátku běhu mapy, nebo pokud je letiště fakt daleko za frontou, nebo pokud dotyčnému opravdu věříte, můžete i dřív, ale jen na vlastní riziko. Rozhodně nikdy nedoufejte, že si nějaký stíhač, svým krví podlitým okem, všimne, že se mu někde potuluje spřátelený bombardér a sám od sebe si vás iniciativně najde. Naopak. Smete vás ze startovací dráhy a odkvačí do neznáma.

Nyní se dostáváme k fázi přiblížení nad cíl. Bombardéři se dělí ne dvě zásadní skupiny. Dolňáky a Horňáky. Dolňáci létají nízko a pomalu. Hlavní výhodou tohoto způsobu je fakt, že vás většina stíhačů přehlédne. Bohužel ne všichni a pak nastává problém. Dolňák nemá prostor ani rychlost k jakémukoli manévrování a musí spoléhat na zadní střelce. Bohužel už jenom juknutí do střelecké pozice či naklonění letadla aby se střelec mohl zapojit, může zpříčinit kontakt se zemí a předčasné ukončení letu. Pokud Dolňák přece jen doletí k cíli je pomalý a ideální cíl pro flak či hlídkující stíhače. Cíl vidí až na poslední chvíli a následná korekce letu se může zvrhnout na zběsilé kroužení nad cílem, což je nejjistější cesta do Valhaly.
Oproti tomu Horňáci preferují vyšší letové hladiny. Např. pro Šturmy se mi nejvíce osvědčila výška cca 500m. Je dostatečná k nabrání rychlosti v případě napadení a následně lze bez problémů kroutit, stoupat, klesat, jak je komu libo. Těžší bombardéry by měly po celou cestu neustále stoupat. Minimálně do výšky mraků. Při této metodě je objevení nepřátelským stíhačem vyšší, ale výběrem vhodné trasy lze toto nebezpečí významně eliminovat, takže vás najdou až nad cílem a tam by vás našli tak jako tak. To ostatně platí pro oba typy. Letět k cíli nejkratší cestou nebývá nejbezpečnější. Určitě se tam bude někdo potloukat. Hlavních výhod Horňáků je povícero - cíl vidíte z velké dálky a korekci letu lze provést s dostatečným předstihem. Pokud nebombardujete z 6 km, přiřítíte se nad cíl maximální rychlostí, odhodíte bomby a to vše kolikrát dříve, než se flak probere ze spánku. Pokud vás letí víc než dva, je vhodné si nastavit 10 sekund zpoždění a odhazovat současně, protože jinak má ten třetí zpropadenou smůlu a flak je již obživlý. Ideální je pokud po provedeném bombardování nemusíte vůbec točit a rovnou máte kurs k domovu. Pokud toho docílit nelze, točte až dostatečně daleko od cíle a mimo dostřel. Pokud máte neodbytný pocit, že návrat nad cíle je opravdu nezbytný, nastoupejte, počkejte až utichne flak a opět se maximální rychlostí prožeňte nad cílem. Nicméně vězte, že touto dobou to tam již vypadá jako na Václaváku a tato akce nebude procházka růžovou zahradou. Stíhači vás nemusí zajímat, protože to stejně nejspíše nakouříte do země.

Jakmile tedy ukojíte své bombardovací choutky, je na čase pomýšlet na návrat. V této chvíli již většinou nemáte stíhací doprovod. Z části popadal cestou k cíli a ten zbytek nyní ukájí své temné pudy s nepřátelskými stíhači nad cíli. Pokud jste postupovali podle výše popsaného, máte nyní maximální rychlost a míříte k domovu. Jakékoli shromažďování bombardérů při zpátečním letu je, zdá se, holý nesmysl. Rozhodně nechtějte, aby na vás kolega někde čekal. Má svých starostí dost. A i kdyby neměl, nepočká. Vy byste se měl vší silou své autority snažit popadané stíhače shromáždit na vaší cestě domů, protože je zhola zbytečné aby vás hledali po jednom. Nepřítel za vámi také není jenom jeden. Nahlaste ostatním bombardérům, kde čekat pomoc. Neustále oznamujte kde jste a kam letíte, aby stíhači nenabyli dojmu že už je nepotřebujete. Rozhodně nekružte. Pokud ten za vámi umí střílet, stejně vás sundá. A kroužením se jen vzdalujete od místa záchrany. Naberte kurs domů, ke znovu shromážděné stíhací pasti. Vlnovitým pohybem nahoru a dolu umožněte zadním střelcům účinně trefit toho hajzla v zadu. Vykopávání směrovky a kývavý pohyb ala Sultán, dokáže vyrušit leckterou dobře mířenou dávku. Když chcípnete, nenadávejte stíhačům. Udělali co mohli aby vás ochránili a taky by se na vás mohli příště úplně vyprdnout.

Zpět na Tipy a Triky