Přistávání na letišti a letadlové lodi

Přistání na letišti

Ve škole nám říkali, že přistání je v podstatě řízený pád. Mě se ta definice líbí, tak se jí budu držet. Jde o to abychom dostali letadlo na zem pokud možno neporušené, se zdravou posádkou a na letiště kam patří.
Tento návod je opět typu "jak to dělám já", nikomu ho nevnucuji a neočekávám, že se jím budete řídit všichni. Píšu ho hlavně pro začínající piloty, kteří se přistání zbytečně bojí.

Pro začátek si nastavte jednoduché podmínky: bezvětří, vysokou dohlednost a dobře pilotovatelné letadlo, ze kterého je dobře vidět. Postupně si přidávejte nějaké ty "pakárničky" jako mlhu, vítr, déšť...

Tréninkem se za chvíli dostanete k perfektnímu přistáním, kdy vám letadlo neodskočí a časem dokonce ke snu a pýše každého pilota - k tříbodovému přistání, což je současný dotek všemi třemi body podvozku bez následného odskoku.

Přistání na letadlové lodi

Nejprve trochu omáčky okolo. Ve Šturmu se setkáváme s několika základními typy Letadlových lodí:

USN - United States Navy (námořnictvo spojených států)
1) Třída Lexington (CV). Toto byla největší letadlová loď USN 2. světové války. Pojme 80-90 letounů. Zástupci v IL2 - USS Lexington CV-2 a USS Saratoga CV-3. Vznikly přestavbou z bitevních křižníků ve 20. letech na základě odzbrojovací konference, která proběhla ve Washingtonu roku 1921. USS Saratoga byla až do roku 1944 největší a nejrychlejší letadlová lod světa. USS (United States Ship) - Loď spojených států.
2) Třída Essex (CV, CVL-Light). Dělí se na dvě podtřídy Short Hull (krátký trup) a Long Hull (dlouhý trup). Tyto letadlové lodě vznikly až během války na základě potřeb a zkušeností z bojů a obsahují mnoho moderních prvků. Do konce války jich bylo dokončeno 26 a tvořily jádro tzv. "operačních svazů" (Task Forces). Zástupci v IL2 - USS Essex CVL-9 (Short Hull) a USS Interpid CVL-11 (Short Hull).
3) CVE (Carrier Vessel Escort) - Eskortní letadlové lodě. Během války nastala potřeba doprovázet proti letadlům vcelku bezbranné konvoje. Konvojů bylo spousty a letadlovek málo, navíc bylo zbytečné aby tento doprovod prováděly velké úderné CV. Proto vznikly tyto malé, rychlé, laciné a rychle, ve velkém množství, vyrobitelné nosiče letadel. Bylo jich vyrobeno relativně mnoho a v Pacifiku se osvědčily mimo jiné i pro rychlé zásobování detašovaných jednotek. Ve Šturmu je jen jedna. Je to taková ta mrňavá "poštovní známka" bez nástavby s výfuky na obou stranách.

FAA - Fleet Air Arm (vzdušná sekce britské flotily).
Je to trochu krkolomný překlad, jedná se zkrátka o vzdušné síly Royal Navy (Královského námořnictva).
Ve šturmu je zastoupena pouze třída Illustrious (CV), která pojme max. 60 letounů. Během války měli Britové 4 lodě této třídy - HMS Illustrious, HMS Victorious, HMS Formidable, HMS Indomitable. HMS (Her/His Majesty Ship) - Loď její/jeho výsosti.

Japonské Námořnictvo
Třída Akagi (CV). Akagi vznikla stejně jako Lexington a Saratoga ve 20. letech, přestavbou z bitevního křižníku. Těsně před začátkem války prošla rozsáhlou přestavbou a modernizací. Velikostí se podobá americké třídě Lexington, ale počet letadel je menší. Zástupci v IL2 - Akagi, Shokaku, Zuikaku.

Tak a teď k samotnému přistávání. Přistání se u všech letadlovek provádí stejně. V obtížnosti přistání se liší pouze velikostí a uspořádáním záchytných lan. Dále záleží na směru a rychlosti větru a na tom zda letadlovka pluje vpřed.
Pro nácvik ze začátku doporučuji loď třídy Lexington plující vpřed max. rychlostí a pokud možno proti větru. Výhoda je ve velkosti a v tom, že má záchytná lana po celé délce paluby. Letadlo zvolíme třeba F4U Corsair (palivo 25%, bez nákladu).

Celé přistání je velmi podobné klasickému přistání na pevném letišti, ale mnohem náročnější na rozpočet. Tentokrát je opravdu důležité abyste se hned nesnažili přistát "z voleje"! Pro správný rozpočet je více než vhodné, udělat celý nebo částečný okruh, podle toho v jakém směru se k CV přiblížíme.

Pro nácvik budeme uvažovat, že k CV přilétáte šikmo proti směru její plavby ](rychlost 300Km/h, výška 500m). Srovnejte se rovnoběžně s osou PP (Přistávací Paluba), doporučená vzdálenost mezi osou vašeho letu a osou plavby CV je 1:1,5km, vaše rychlost při míjení lodi 300-350Km/h, výška 500m.

Námořní letouny byly stavěny jako víc robustnější a s pevnějším podvozkem. Snesou tedy mnohem hrubší náraz o palubu. Přistání bez odskoku je skoro nemožné, nelamte si tedy hlavu s tím, že poskočíte. Podívejte se někdy na dobové dokumenty, jak se s tím třískalo doopravdy.
Snažte se vyvarovat běžné chyby, kdy se letoun nejdřív dotkne PP koly hlavního podvozku a následným odskokem elegantně přeskočí záchytná lana. Pokud se nezachytíte, nezmatkujte, přidejte plyn naplno a opakujte okruh.
Další chybou je přílišná ztráta rychlosti ve finále a následné propadnutí letounu před dosažení PP nebo náraz na zadní část lodi. Dejte proto pozor ať vám rychlost neklesne pod 180Km/h (u Wildcatu 160Km/h). Kdo používá jen budíky - pod 100 (u Wildcatu 80) uzlů.
Při přistávání s letadlem F4F Wildcat a jeho klony (FM2) je pár odlišností. Tyto letouny mají čidlo, které brání vysunutí klapek při rychlostech vyšších než 180Km/h. S letadlem se přistává při menší rychlosti. Až budete vysouvat kola a hák, zpomalte pod 180Km/h a zkoušejte mačkat vysunutí klapek, dokud se nevysunou. Pak zase přidejte plyn. Nemusíte se bát pádu, tato letadlo drží ve vzduchu jako přibitá. Ve finále zpomalte na 160Km/h.

U Japonců dejte pozor na jednu věc - jsou to papíráci, mnohem lehčí než US nebo GB letadla. Proto se stává, že jakoby přeplachtí malou rychlostí pár centimetrů nad palubou aniž by klesla a zachytila se hákem. Doporučuji menší rychlost ve finále (tak 140-150Km/h). Pak už na přitažení reagují propadem zadku a ne stoupáním, což přesně pro zachycení potřebujeme.

Přistání si natrénujte tak, abyste vše dělali postupně, plynule a pomalu. Nejebejte s plynem jako s kafemlejnkem. Od posledních patchů je dost nechutně reálně namodelovaný kroutící moment vrtule. Při prudkém ubrání/přidání plynu vás to tedy pěkně hodí bokem z kurzu. Dělejte vše pěkně pomalu a vyrovnávejte kuličku pomocí pedálů.

Postupně si zvyšujte obtížnost. Největší machrovina je přistání po větru s F4U na stojící CVE. Až tohle zvládnete, jste adepti na zlatý odznak námořních pilotů.

Zpět na Tipy a Triky